Vyčerpávající odpověď na uvedené otázky by zabrala mnoho stran textu. V zájmu zachování rozumné délky odpovědi se dopustíme v některých případech zjednodušení této komplikované problematiky. Pro přehlednost budou v závorce uváděna čísla paragrafů příslušných právních předpisů, zejména směnečného a šekového zákona (zákon č. 191/1950 Sb. v platném znění, dále jen SŠZ).
Protestace znamená úřední zjištění určitých směnečně významných skutečností. Protestů existuje více druhů, vzhledem k formulaci dotazu se omezíme na protest pro nepřijetí směnky a protest pro neplacení. (§44 čl. I SŠZ) Protest pro nepřijetí se samozřejmě netýká směnky vlastní. Z její povahy (slib výstavce) plyne, že přijetí nepodléhá.
Orgánem, který protest vykonává, je soud nebo notář nebo obecní úřad (v zákoně je stále uveden místní národní výbor). (§79 čl. I SŠZ) Věcně příslušný je soud okresní, místní příslušnost není stanovena, je tedy na volbě protestujícího. S odbornými znalostmi, které jsou potřebné k provedení protestu, lze u obecních úřadů počítat pouze výjimečně, je tedy vhodné obracet se na soudy a notáře. Protest se vykonává v místě, kde má dojít k uskutečnění protestovanému úkonu, v našem případě k přijetí nebo zaplacení směnky.
Protest pro nepřijetí musí být učiněn ve lhůtách stanovených pro předložení směnky k přijetí.(§44 odst. 2 čl.I SŠZ) Směnka může být obecně předložena k přijetí až do její splatnosti (§21 čl. I SŠZ), směnka vystavená na určitý čas po viděné do jednoho roku od data vystavení (§23 odst. 1 čl. I SŠZ). Pouze na okraj: tyto lhůty mohou být účastníky směnečných vztahů ve vymezeném rozsahu měněny. U směnky na viděnou znamená předložení k přijetí zároveň předložení k placení.
Protest pro neplacení musí být u směnky splatné na viděnou proveden ve lhůtách, které jsou stanoveny k provedení protestu pro nepřijetí, jinak řečeno nejpozději v poslední den lhůty, kdy musí být tato směnka předložena k placení tj. zpravidla do jednoho roku od data vystavení (§34 čl. I SŠZ). U směnek s jinou splatností, než na viděnou, musí být protest vykonán v některý ze dvou následujících pracovních dnů po datu splatnosti. (§44 odst. 3 čl. I SŠZ)
Když byl vykonán protest směnky pro nepřijetí, není již třeba tuto směnku předkládat k placení ani činit protest pro neplacení. (§44 odst. 4 čl. I SŠZ)
Zmeškáním lhůty k protestaci směnky pro nepřijetí či neplacení ztrácí majitel směnky práva proti všem směnečně zavázaným osobám, vyjma přímých směnečných dlužníků. (§53 čl. I SŠZ) Majitel směnky se tedy může domáhat placení na přímých dlužnících, i když zmeškal lhůty k protestu. Přímými dlužníky jsou příjemce (akceptant) směnky cizí, výstavce směnky vlastní a osoby, které za ně přijaly směnečné rukojemství (aval). Pozor: při zmeškání lhůt k protestu pro nepřijetí zanikají veškerá práva ze směnky cizí, protože směnka cizí, která nebyla přijata, nemá přímé směnečné dlužníky.
Zmeškáním lhůt k protestaci směnky neztrácí majitel směnky práva proti přímým dlužníkům, přímé dlužníky tedy lze zažalovat. Fyzická osoba neoprávněně jednající za právnickou osobu bude ze směnky sama zavázána ve smyslu § 8 čl. I zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ). Tazatel hovoří o směnce vlastní, výstavce směnky vlastní je přímým směnečným dlužníkem. V postavení přímého dlužníka bude v našem případě neoprávněný podpisovatel, tedy fyzická osoba. Fyzickou osobu, která směnku neoprávněně podepsala, je tedy možno žalovat. Pokud je takto podepsaných fyzických osob více, budou všechny zavázány společně a nerozdílně (§ 47 čl. I ZSŠ).
Výčet náležitostí protestní listiny je uveden v § 80 čl. I SŠZ. Stručně řečeno jde o: jméno pro koho a proti komu se činí protest, konstatování bezvýslednosti výzvy k provedení úkonu, místo a datum této výzvy, doslovný opis směnky, podpis a razítko protestního orgánu, podle okolností i údaj o přijetí či placení pro čest a o žádosti směnečníka o opětovné předložení směnky k přijetí. Náležitosti a formu protestního listiny by měl znát protestní orgán. V případě nedostatků protestu může přicházet v úvahu odpovědnost protestního orgánu za vzniklou škodu.
Jak je patrné z předešlých řádků, protestace směnky je poměrně náročným úkonem. Můžeme proto doporučit užívání doložky "bez protestu", aby se majitel vyhnul této proceduře a případnému oslabení svého nároku v důsledku nezvládnutí protestu.
Pro podepisování právnické osoby na směnce je rozhodné, zda fyzické osoby, které směnku podepsaly, připojily k podpisu dodatek, za koho podepisují. Pokud nikoli, jsou ze směnky bez dalšího zavázáni sami podpisovatelé, fyzické osoby. Pak bude na místě podat směnečnou žalobu přímo proti nim.
Pokud je u podpisů fyzických osob dodatek, který stanoví za koho podepisují, je situace složitější. Za právnickou osobu mohou činit právní úkony (a tedy i podepisovat směnku) ti, kdo tvoří statutární orgán. Činí tak způsobem, který je zapsán v obchodním rejstříku. Dále mohou směnku za právnickou osobu podepsat: prokuristé, § 14 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. v platném znění, dále jen ObchZ), vedoucí organizačních složek (§ 13 odst. 3 ObchZ), osoby pověřené určitou činností při provozování podniku, pokud při ní obvykle dochází k podepisování směnek (§ 15 ObchZ),členové či pracovníci právnické osoby, u nichž je podepisování směnek obvyklé vzhledem k jejich pracovnímu zařazení nebo je to určeno ve vnitřních předpisech právnické osoby (§ 20 odst.2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), jiné osoby jako zástupci na základě plné moci.
Pokud si majitel směnky není jist, zda nebyly podepsané osoby zmocněny některým z výše uvedených způsobů, bude vhodné podat žalobu proti právnické osobě, za níž bylo podepsáno. Důkazní břemeno ohledně prokázání neoprávněnosti podepsání tíží tuto právnickou osobu, jakožto žalovaného ze směnky.
Je-li majitel směnky skutečně přesvědčen, že podepsané fyzické osoby neměly oprávnění směnku podepsat, bude třeba uvést jako žalované přímo podepsané fyzické osoby. V dotazu zmíněný výpis z obchodního rejstříku a konstatování, že podpisovatelům nebylo uděleno žádné pověření k podepsání směnky, by měly jako důkazy pravděpodobně postačovat.
Otázka podepsání směnky neoprávněným zástupce a zástupcem, který překročil meze svého oprávnění je řešena v § 8 čl. I SŠZ. Toto ustanovení je nutné vztáhnout i na jednání statutárních orgánů právnické osoby.
